Vlastně to všechno začalo před docela dlouhou dobou. Byly jsme dva, byli jsme mladí a lezli jsme po skalách a po horách.Bylo to v dobách, kdy hranice byly zavřené, horolezecké zimní boty se šily na míru v Popradu a horolezecké smyčky jsme vyráběli ze psích řemenů testovaných na trhačce u táty v práci.

Byla to doba idylická a plna nadšení, kdy během zdolávání pískovcových a jiných skal vznikl náš Banana tým, který jste neomylně všude v kopcích poznali podle charakteristického zvuku dvoutaktního motoru a žluté karoserie  zánovního Trabanta, kterým jsme se na expedice dopravovali.

kostelik_lucie

Ale jak šel čas, Trabanta vzala historie a naší náplní byly stále více a více takové ty praktické věci, věci k obživě, starost o potomstvo a z lezení po skalách zbyly jenom fotografie a cepín postavený vedle postele v ložnici.

 

Jenže svět je pořád v pohybu, děti pomalu dospívají a společně s nimi dozrává i náš sen obnovit činnost banánového týmu, tentokrát ovšem už bez Trabanta a ne ve skalách, ale na moři. A tak vznikají i tyhle stránky, na které jsme se zavázali zapisovat naši cestu na moře, která začíná pravě teď a s úplně stejným nadšením jako začínala kdysi naše cesta do hor.

Takže Banana tým vyplouvá a pokusí se podělit o všechny zážitky, které na cestě na moře potkal.

slaneni_jarda

Na fotografii nahoře: Skipřenka na vrcholu Kostelíku v Tisských stěnách.

Na fotografii dole: Já při slanění ze Žabí korunky, také v Tisských stěnách.

LEAVE A REPLY