Od spuštění Ochechule na vodu už uplynul skoro měsíc, a i když jsem při psaní deníku trochu zahálel, Ochechule rozhodně nezahálela.
Ochechule totiž už skoro měsíc jezdí i na plachty. Bez větších problémů se povedlo dát dohromady plachty a celou takeláž (jen uchycení kloubu ráhna se muselo nechat přenýtovat) a Ochechulka začala jezdit na to, na co jezdit má. Tedy na vítr.
První jízda pod plachtami neproběhla ale úplně hladce. Jeli jsme sami se Skipřenkou a vyvěsili jsme všechno prádlo, co máme. Tedy celou hlavní plachtu a genu. V předpovědi sice bylo, že má foukat kolem 15 uzlíků, ale když přišel od Měřína poryv, hodně nás překvapil. Ochechule má psanou plochu plachet 24m2, což je na lodičku pod 6m docela dost a poryv, který dorazil měl kolem 25uzlů (později jsme je měřili a windmeter ukázal 22kts). Ochechulka se silně naklonila (určitě tak 45° možná i více) a vesele vyostřila. Než jsme se vzpamatovali, udělala spinout a za ohlušujícího práskání plachet se potměšila zastavila šikmo na vítr. Všechny spíry, až na jedinou, okamžitě vystřelily z plachty a už jsme je nikdy neviděli. To se opakovalo, v trochu méně dramatické podobě, ještě dvakrát. A tak došlo na refování. A protože nemáme rolfok, kosatka zůstala doma a poryvy neslábly, radši jsme genu úplně sundali. Takže nakonec jsme se opatrnicky sunuli po Slapech bez geny a s hlavní plachtou narefovanou na druhém refu. A i tak plula Ochechulka kolem 4 uzlů.
Od té doby jsme absolvovali plaveb několik a vzájemně se s Ochechulkou poznáváme. Zdá se nám hbitá a obratná, ovšem vyžaduje rychlou práci s otěžemi a také důsledné vyvažování. Takže činnosti za plavby jsou zatím spíše sportovní než rekreační (pokud fouká).
A dále? Expedice Orlík se přiblížila na dosah. V pátek ráno vyrážíme s Ochechulí ze Slap na Orlík (50km, jedna komora a jedno zdvihadlo), kde nás čeká 9m Bavaria ROSE a kde vyrážíme na třígenerační flotilovou plavbu. Takže další dobrodružství…
