Ptal se mě onehdá kamarád, jestli ještě jezdíme na Ochechuli, že o ní na našem blogu dlouho nečetl. I zastyděl jsem se, protože jsem si uvědomil, že Ochechulku na těhle stránkách vážně zanedbávám. A to loni dostala opravené lože stěžně, nějaké ty stopery a ovládání do kokpitu. Musím to napravit. 
Naše sezóna už začala plavbou zimním Jadranem, a vlastně díky tomu, že i Silvestra jsme strávili na La Grace, ta loňská vlastně neskončila. Nicméně Ochechulka spí spánkem spravedlivých lodí pod plachtou na zahradě a na sezonu se teprve připravuje. My se teď sice musíme věnovat její větší sestře Meret, která si žádá naší přítomnosti přímo in situ tedy v Řecku, ale hned jak se vrátíme, pořídíme Ochechulce nový nátěr na trup a pošupajdí na vodu. Pořád se šlehačem na latté, protože benzinový motor je stále ukradený a nový jsme nepořídili. Bude se tedy jezdit výhradně na plachty.
S Ochechulí máme letos docela velké plány – vzhledem k tomu, že do rodiny příbude další kapitán, budeme tedy už čtyři :-), bude o ní zřejmě velký zájem. Hlavním úkolem Ochechule bude letos její participace na projektu „Kam se dá s plachenticí zajet na Slapech na pivo“ a také plánujeme nějaké seznamovací plavby pro úplné zelenáče.
Naopak na Meret se v tuhle chvíli už pilně pracuje, jak Honza, tak Lucie jsou v Porosu a spolešně s Adonisem a Vangelisem přípavují loď na spuštění. Co všechno se na ní musí udělat a co se už udělalo by vydalo na pěkné dlouhý seznam, takže ho tu asi nebudu uvádět. Záhy ale za nimi letíme i my se Skipřenkou a už se nemůžeme dočkat konečně nějaké fyzické práce.
Další fotky, kromě těch co vidite tady.
