Už jsme se prostě nemohli dočkat a tak poté, co jsme strávili týden na horách, pak dva dny na výstavě v Düsseldorfu, jsme prostě museli vyrazit do Řecka. Zkontrolovat lodičku, udělat na ní nějaké práce a hlavně domluvit se s Jordanem a Wimem, kdy budeme v dubnu vyplouvat a co od nich budeme do té doby potřebovat.
Vyrazili jsme srbskými aerolinkami přes Bělehrad 27.února. Let proběhl bez problémů a i zavazadla dorazila – což tedy u Airserbian nebývalo loni tak úplně zvykem. V klidu jsme nasedli v Athénách na autobus a v Pireu pak vyrovnaným krokem na trajekt Phivos, který tam na nás snad čekal. Vše bez čekání, bez problémů. Vůbec jsme netušili, že pojede, na webu v zimě nejsou jízdní řády a tak jsme to nijak neplánovali. A líp to dopadnout nemohlo. Byly jsme tedy na Aegině o hodinu a půl dříve, než jsme plánovali, a tak jsme si stihli dát ještě v přístavu opulentní večeři. Aegina byla plná lidí, i když bylo pondělí. V Řecku byl totiž dračí týden, který v pondělí vrcholil. Všude létali papíroví draci a přístav na Aegině byl plný lidí. Taxíkem jsme (už za tmy) dorazili do boatyardu, kde nás čekala Gaia. Byla v úplném pořádku. Žádná plíseň, žádné zatuchlo, žádné vlhko. A tak jsme zapadli do kajut.
Hned další den, v úterý jsme se pustili do práce. Nemá asi smysl ji zde popisovat, co všechno jsem plánovali, co jsme udělali a co jsme nestihli. Faktem je, že do vyplutí musíme stihnout: výměnu všech dnových ventilů (seacocks), přetěsnit lukny, obrousit trup a natřít ho antifoulingem, vyměnit ovládací panel, nechat zkontrolovat takeláž, vyměnit kompletně médiea a filtry u motoru, opravit dorazy na kormidle, přenýtovat a opravit šínu jezdce hlavní plachty a spoustu dalších prací a praciček. Něco jsme udělali tenhle týden a něco jsme si nechali na duben. Ve středu přišel velký vítr a lomcoval s lodí, byť stála na suchu na špalcích. Je to trochu strašidelné, ale když nespadla během podzimní bouře, kterou tam zažila Skipřenka s Terkou, tak nám bylo jasné, že jen tak to z těch kůlu nespadne. Níže na videu se můžete podívat na část naší pracovní náplně.
Ve čtvrtek jsme si půjčili skůtr a udělali si výlet do Aeginy, kde jsme poobědvali s Luckou a Honzou (kteří připluli z Korfosu) a pak na jih ostrova do Perdiky. Moc hezké to bylo. Liduprázdno, slunce svítilo, moře se usmívalo… moc pěkné.
V pátek jsme si skůtr ještě nechali a využili ho k jízdě na večeři po práci, do Aeginy. Stávají se z nás už skoro ostrované, bez skůtru ani ránu. Ani jsme se nenadáli a byla tu sobota. Takže ráno vrátit skůtr, pak trajekt do Pirea, autobus na letiště a zase přes Bělehrad domů. Ani tentokrát nic neztratili.
Takže teď zase hurá do kancelářské práce a na konci dubna se vyplouvá!
