Tak konečně došlo k tomu, čím jsme vlastně tenhle blog začínali. Konečně jsme dne 9.6.2009završili naše studijní úsilí i úspěšně složenou zkouškou Vůdce malého plavidla (s plachtami) a kvalifikací „C“ pro mořskou pobřežní plavbu.
Kurzu na zmíněnou kvalifikaci jsme se zúčastnili už na začátku března 2009 (od AZ Yachtingu), ale ke zkouškám jsme se dostali až teď, 9.6.. Je o ně velký zájem a počet termínů je omezený, takže než jsme se rozkoukali, volné byly až ty červnové. Z toho plyne doporučení pro případné zájemce – přihlaste se tak měsíc a půl dopředu.
Příprava na zkoušky
Když pomineme již popisovaný jednodenní kurz, těžištěm naší přípravy byly zkušební stránky Státní plavební správy zde. Současně jsme používali i skripta Vůdce malého plavidla (recenze se připravuje), kde jsou všechny otázky plus normální výklad. Tedy používal jsem je hlavně já, Lucie si s tím takovou hlavu nedělala a spolehla se jen na testovací internetové verze zkoušek.
Krátce po březnovém kurzu jsme se testům hodně věnovali, ale pak jsme polevili, mezitím jeli na moře, udělali chorvatské papíry a zase jsme polevili… znáte to. Až teprve existence termínu nás pár dní před zkouškou zase uvedla do stavu pohotovosti. A začali jsme šrotit – hlavně tedy zkušební verzi zkoušek na internetu.
Já osobně jsem byl ale lehce nervózní, protože jsem na jachting.info zachytil informaci, že v té zkušební, testovací verzi na internetu, nejsou všechny otázky. Docela jsem se bál, že pak „na ostro“ nafasujeme otázky, které jsme prostě neprošli. Procházel jsem ještě v noci před zkouškou skripta, zda nenarazím na nějaké úplně neznámé otázky… ale zdálo se, že nikoliv.
A pak den D nenávratně nastal.
Zkoušky
Samotné zkoušky jsme dělali v Praze na Státní plavební správě. Začátek byl stanovený na 10:00. Dorazili jsme asi ve třičtvrtě a čekací místnost už byla plná rozdychtěných adeptů vůdcovství. Je zajímavé, jak bylo docela snadné rozeznat, kdo sem přišel pro průkaz na plachty a kdo pro motorový člun… 🙂
Není nutné se nikde hlásit na vrátnici, čekací místnost najdete snadno (jsou tam šipky) a kolegy na zkoušky poznáte taky snadno 🙂
Těsně před desátou dorazili i zkušební komisař s komisařkou a po kontrole údajů každého jsme byli usazeni podle abecedy před počítače v počítačové místnosti. Každý monitor měl filtr, aby nebylo možné opisovat a manžele rozsazovali. Byli jsme tam dvě manželské dvojice a pečlivě nás posadili každého jinam :-).
Pak si vzal slovo komisař, oznámil jaká je podstata zkoušek, vysvětlil ovládání počítač a aplikace a .. to bylo všechno. Pustili jsme se do testu.
Samotný ostrý test vypadá úplně stejně, jako ten zkušební na internetu. Sada otázek byla taky totožná a na žádnou neznámou otázku jsem nenarazil. Stejně tak Lucie. Za dvacet minut jsme měli hotové všechny tři testy a šli jsme domů. Průkazy budou hotové za tři týdny. A to je vše, přátelé. Nakonec to vůbec nebolelo.
Závěrem
Zkoušky VMP, tedy M, S a C nejsou těžké. Pokud si projedete skripta a opakovaně mnohokrát vyzkoušíte testy na internetu – aby se vám protočilo co nejvíce otázek – nebudete mít problémy. Obava, že zkušební testy na internetu nemají všechny otázky se nepotvrdila – aspoň ani já, ani Lucie jsme nic neznámého v testech neměli.
Opatrně si myslím, že by to člověk v pohodě udělal i bez školení. Ale bude to stát více úsilí. Absolvovat školení přípravu na zkoušky rozhodně usnadní.
